Chrám nebes v Pekingu vidět prostě musíte

Asi po půlhodinové autobusové mini-exkurzi, převážně v centru Pekingu, přijíždíme k Chrámu nebes – skvostu tradiční staré čínské architektury, místu konání nejvýznamějších náboženských slav­ností a rituálů v dobách čínských císařů dynastií Ming a Qing. Leží v parku o rozloze dvěstěsedmdesát hektarů a sloužil k uctí­vání Nebesa. Věřilo se, že rituál je nezbytný k zachování císařské moci, ale také pro zajištění dostatečné úrody a odvrácení kata­strof od pozemského Podnebesí.

K chrámu se dostáváme po mírně se zvyšující, velkými mramoro­vými dlaždicemi vykládané snad 25 metrů široké honosné přístu­pové cestě, v jejímž středu je odlišený dlážděný pruh. Musím kráčet po těchto kamenech, které kdysi, a jenom párkrát do ro­ka, sloužily coby slavnostní cesta pouze císařům.

Jdeme mlčky, odněkud k nám doléhá tichá, slavnostní stará čínská hudba. K vyřezávaným lampám, lemujícím celou dlouhou, pří­mou cestu jsou skrytě připevněny malé reproduktory. Hudba silně umocňuje majestátnost v dálce již viditelného památného místa a cesty k němu…

Konečně je před námi vnější zeď chrámu, v průčelí s hlavní sloupovou bránou zdobenou symbolickými kamennými oblaky.

Chrám nebes v Pekingu

Procházíme dalšími branami a ocitáme se před  hlavním – do šesti metrů vyvýšeným rituálním oltářem. Obdivujeme výzdobu – terasy s ba­lustrádami z masivních bílých, mramorových sloupů pravi­delně umístěnými po celém obvodu velkého kuželovitého oltáře s kruhovým půdorysem. Na třetí, nejvyšší terase je do středu hluboko zasazena obrovská koule – ústřední místo oltáře (koule je zasazena tak hluboko, že vlastně připomíná jenom zaoblenější místo, o průměru asi jeden metr.

Okouzleni architektonickou krásou a dokonalostí si dále prohl­ížíme nádhernou síň nebeské klenby.

Na severní straně areálu, který se nachází v dolní části Pekingu, je další skvost staré čínské architektury –  Chrám motliteb za do­brou úrodu.

Chrám modliteb Peking

Barva polevy střešních tašek je modrá – symbolizuje Nebesa.

Chrám modliteb

Stavební uspořádání chrámu v ose sever-jih, počty sloupů, stupňů, schodišť a schodů znázorňující roční období, odpovídají kosmo­logickým představám staré Číny. Kruh znamenal Nebesa, čtverec Zemi.

Císařské obřady, konané dvakrát do roka, trvaly několik dní a byly složitým rituálem, vyžadujícím půst, obětiny, zvláštní slavnostní oděv, recitace císaře k Nebesům… za doprovodu ta­neč­níků a hudebníků. Nikdo, ani sám císař se nesměl dopustit jediné chyby, rozhněval by tím Nebesa.

Při zpáteční cestě k autobusu se stáváme poprvé majiteli hli­něných kopií terakotových válečníků – kupujeme je za smluvní, dost nízké ceny. Později v Sianu, odkud jsou terakotoví bojov­níci do­mo­vem, zjišťujeme, že jsme mohli možná ještě polovinu usmlou­vat. Ale i tyto „prohry“ patří k neopakovatelnému kouzlu poulič­ních nákupů…

Terakotoví válečníci

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *