Město Kuejlin je skořicový háj

V úterý 29. května je budíček nezvykle brzy, již v 05:15 hodin. O tři ho­diny pozdě­ji totiž odlétáme ze Sianu do Kuejlinu. Cestujeme opět čínskými Severozápadními aeroliniemi. K pře­ko­ná­ní vzdá­le­nosti asi 1200 km je třeba pouhých 75 minut letu, kro­mě občerstvení má letecká společnost pro každého pasažéra drobný dárek – čínský masážní strojek hlavy.

Město Kuejlin

Město Kuejlin, jehož název lze přeložit jako „Skořicový háj“, se na­chází jenom pár stovek kilometrů od Vietnamu a Laosu. Leží již v subtropickém pásmu – v severovýchodním cípu zhuangské autonomní oblas­ti.

Město je nejmenší z navštívených, ale počet obyvatel, 600 tisíc, je pro nás Čechy i tak hodně velký. V regionu, který tvoří 12 krajů, žije téměř 1,5 milionu číňanů především národnosti Zhuang.

Kopce podblíž města Kuejlin

Dosedáme na skromnější, ale přesto velmi rozlehlé letiště. Při vystupování z letadla pociťujeme větší vlhkost. Navíc začíná drob­ně mžít. Pokud by stejné počasí mělo být i zítra, kdy je plá­no­ván výlet lodí…  Lepší na to nemyslet.

Během cesty autobusem se rovněž v tomto místě přesvědčujeme o vel­­ké, bouřlivě probíhající přeměně Číny. Míjíme velké já­my sta­venišť, brázděné obřími buldozery, kolem silnice se tyčí vysoké jeřáby, přejíždějí nákladní auta vrchovatě naložená zeminou, a vprostřed toho ruchu hemžení stavebních dělníků. Město, včetně středu, je v době naší návštěvy hodně rozestavěno.

To však neubírá nic na tvrzení, že Kuejlin je nejmalebnějším místem v Číně. Při pohledu na každou světovou stranu vidíme, nedaleko od města typické kopce, bizarního homolovitého tvaru. Je jich prý celkem kolem čtyř tisícovek.

V ulicích města, založeného za dynastie Qin, v roce 314 před naším letopočtem, se nešetří zelení. Říká se rovněž že Kuejlin je městem banyánů (stromů druhu fíkus dorůstajících velkých rozměrů, mohutné vzdušné kořeny vytvářejí jakési další kmeny).

Tříhvězdičkový Hotel Osmanthus, kde budeme po dva dny uby­to­vá­ni, je novou stavbou. Na prostranství před vstupem ještě probí­ha­jí dokončovací práce, ale uvnitř vše funguje bez nedostatků. Dal­ší luxusní ubytování (cena ve stejné relaci jako v Pekingu a Sianu – 80 až 100 dolarů za den/noc včetně snídaně).

Výhled z hotelu Osmanthus v Kuejlinu

Z pokoje máme dosud nejhezčí výhled. Zčásti sice vidíme, hned pod balkonovým výklenkem, do dvou-tří dvorů obytných domů, kde podle nás zřejmě bydlí hlavně personál hotelu, za dvory je vidět zčásti na hlavní třídu, v pozadí je krásný výhled na typické strmé kopce dodávající okouzlující romantický ráz kraji kolem Kuejlinu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *