Opouštíme Badaling, kraj, který se již roky uměle zalesňuje. V těchto končinách se výrazně projevila celočínská budovatelská kampaň z poloviny minulého století, kdy se stranické vedení rozhodlo dosáhnout světového primátu v těžbě oceli. Ta se musela vyrábět všude, kde to šlo, a také dřevo z lesů bylo používáno coby palivo v pecích, i malých vesnických těžebních píckách. Čína se stala na krátký čas světovou ocelářskou velmocí číslo 1, a lesy, jichž je v zemi pomálu utrpěly nedozírnou škodu.
Odpolední program pokračuje prohlídkou hrobek mingských císařů. Velkolepá mauzolea, situovaná v idylické, kopcovité krajině, jsou místem odpočinku 13 ze 16 císařů dynastie Ming.
Navštěvujeme nejznámější hrobku Dingling, kde byl pochován císař Wangli. Zadním neoficiálním vchodem, kterým by se dalo do hrobky případně vstoupit (hlavní vstup byl po pohřbu zazděn), sestupujeme po schodišti, zastavujeme se u tří sarkofágů – vedle císařského byly uloženy ostatky první a druhé císařovny. V šeru jsou patrné velké procelánové a některé další nejcennější a oblíbené předměty císaře. Vystaveny jsou původní pohřební truhlice na poklady. Točit ani fotit se zde moc dobře nedá – vše je ponořeno do ponuré, posmrtné tmy…
Jako všechny, i tato hrobka přísně udržuje osové rozložení podle geomantických pravidel.
Velice působivá je následná procházka klidnou, Císařskou cestou duchů nebo duší (Shendao) …
Procházíme nejznámějším, dlouhým rovným úsekem poslední cesty císařů. Je lemován krásnými kamennými plastikami. Po páru zde stojí a střídavě klečí lvi, sloni, velbloudi, koně a bájná jednorohá zvířata qilin. Postavy císařských úředníků a vojáků završují tento úchvatný pohřební zástup. Za nimi je brána draka a Fénixe… jsme v místech kde se s pozemským světem loučila většina mingských císařů…
Na závěr prohlídky, spíše příjemné procházky jemně šumějící stinnou alejí vzrostlých stromů, se obdivujeme údajně největší želvě v celé Číně. Je vytvořena z obrovského kamene (snad i bájného jadeitu?)… a doplněna osm metrů vysokou stélou připomínající 3500 znaky založení nekropole… Další nezapomenutelné dojmy…
Den nabitý zážitky končí zajímavou návštěvou továrny na opracování jadeitu… I zde se obdivujeme manufakturní umělecké výrobě… Jako turisté máme opět nárok na slevu. Prý se ale dá i dále smlouvat o ceně, a navíc s příjemnými mladými prodavačkami, které také slušně zvládají angličtinu.
„Někdy příště“ si zde možná koupíme i suvenýry, které nejsou nejlevnější – jsou totiž vyrobeny i z vysoce kvalitního zelenavě zbarveného jadeitu. Protentokrát se tedy potěšíme alespoň pohledem na velkorozměrné umělecké výrobky, ceny nejdražších dosahují až 9 milionů českých korun.