Slunným ránem, v neděli 27. května, nás vítá 3 milionový Sian. Jeho název lze přeložit jako Západní mír… Zdejší krajina vděčí za svoji úrodnost náplavám bahna ze Žluté řeky. Sian je proslaven jako výchozí bod Hedvábné cesty. Kdysi byl i hlavním čínským městem. Vzkvétal i upadal spolu s císařskými dynastiemi. Zachovalé starobylé památky a archeologické vykopávky dokladují že byl v minulosti středobodem čínské říše.. Celosvětová proslavenost Sianu a okolí se však datuje od let nedávných.
Vlakem z Pekingu do města Sian
Z prohlídky Letního paláce odjíždíme na oběd a poté na Pekingské západní osobní vlakové nádraží. Je největší v Asii. Půldruhou hodinu čekání (co kdyby se přihodilo něco neočekávaného v souvislosti s naším odjezdem) trávíme procházkami po obrovité hale. V pět hodin již vyrážíme ve směru jihozápad – do Sianu.
Navštívit císařský letní palác je velký zážitek
V sobotu 26. května po snídani opouštíme hotel Song He, který nám byl po pět dní příjemným domovem. Před odjezdem z Pekingu ještě dopoledne navštěvujeme Císařský letní palác, vzdálený necelých 20 kilometrů od metropole. Počasí je po předchozích dvou polooblačných dnech znovu velmi teplé, nebe bez mráčku.
Pokračování textu Navštívit císařský letní palác je velký zážitek
Vrcholem večera je pekingská opera
Vrcholem večera, a podle nás jedním z největších zážitků celého zájezdu, je představení pekingské opery. Hodně zastínila vyhlášenou a více světoznámou gurmánskou pochoutku.
Pravá pekingská kachna nám chutná
Cestou přemítáme co bychom pojedli – Ivan mě zve na oběd do restaurace vedlejšího hotelu (do stejného, kde je ono výtvarné studio). Není složité vybírat, všechna hlavní jídla jsou foto-zdokumentována. Rozhodujeme se pro taková, ve kterých je i hodně zeleniny. Vydatný oběd pro dvě osoby – bez polévky, s pivem stál necelých 100 Y. Pochutnali jsme si. Pokračování textu Pravá pekingská kachna nám chutná
Nakupujeme a sbíráme vizitky
Ocitáme se v další části starožitnické čtvrti. Zde převažují kamenné obchody. Ručičky hodinek již dost poskočily, ulice jsou plnější turistů. Prodávající jsou aktivnější. Nejlepší obranou je samozřejmě okukovat a ještě jenom nenápadně. Sem tam jsme ale stejně vlákáni do obchodu. Pokračování textu Nakupujeme a sbíráme vizitky
Boj o přežití ve čtvrti Liulichan
25. května je pátek a máme volný den až do pozdně odpolední večeře. Po další výborné snídani, na kterou nás netřeba budit, se chystáme k individuální návštěvě ulice starožitníků – Liulichan. Máme ještě chvíli času, absolvujeme každodenní rituál – popíjíme české kafe, a sledujeme programy na čínských a zahraničních TV kanálech.
Setkání se studenty i pouličním zpěvákem
Po osvěžení v hotelu se vydáváme s kamerou především za naším včerejším večerním zpěvákem, který nás tolik okouzlil. Znovu jsme zdraveni mladými Číňany, kteří se snaží otestovat si s „pravými Američany“ svoji školní angličtinu. Oslovujeme nás v tomto směru i skupinka školáků, snad ve věku kolem deseti let.
Klášter Jonghe Gong – největší lamaserie v Pekingu
Na nezapomenutelné dojmy z dopolední návštěvy Zakázaného města navazuje ve druhé polovině dne návštěva lámaistického kláštera Jonghe Gong – největší lamaserie v Pekingu. V klášteře se ocitáme téměř z ničeho nic. Autobus zastavuje v normální ulici, ujdeme jenom pár kroků a najednou je před námi bohatě vyzdobená vstupní brána.
Pokračování textu Klášter Jonghe Gong – největší lamaserie v Pekingu
Zakázané město neboli Císařský palác Gugong
Třetí den čínského pobytu čtvrtek 24. května (je konečně trochu oblačno) nás čeká prohlídka největší památky tradiční čínské architektury, proslulého Zakázaného města, neboli Císařského paláce – Gugong. Sloužil jako sídlo 24 císařům dynastií Ming A Qing (Čing) .
Pokračování textu Zakázané město neboli Císařský palác Gugong